Pokaždé, když beru do ruky kornoutek henny nebo jaguy, cítím hluboký respekt a pokoru. Jedná se o rostlinná barviva, která provází lidstvo snad už od pravěku. Henna má tradici na Blízkém východě, v severní Africe, v Indii i jinde. Jagua pochází z Jižní Ameriky, kde ji původní obyvatelé používají nejen k ozdobě těla, ale i k rituálním a ochranným účelům. Obě tato přírodní barviva mají své kořeny v kulturách, pro které byly posvátné… ale Keltové mezi ně nepatřili.
Vnímám v sobě rozpor. Spojuji nespojitelné. Používám tyto barvy jako výtvarný prostředek. Mám na to právo? Nepatřím ani do jednoho z výše uvedených kulturních okruhů, ostatně ani za potomka Keltů se nepovažuji (o keltských vzorech by se mimochodem dalo taky napsat slušné pojednání) a přesto mě to baví a nejčastěji mě potkáte právě na festivalech se skotskou nebo keltskou tematikou.
I když mě lákají i různé etnicky laděné akce nebo akce se spirituálním přesahem, okolnosti a další zájmy mě přivádí na festivaly jako Midsummer Tunes u Máchova jezera, Lughnasad v Zemi Keltů v Nasavrkách nebo na Skotské hry na Sychrově. Baví mě lidsky, hudebně, tanečně. Ostatně skotské country tance, ráda a celkem i pravidelně, s přáteli tančím.
Jako takový oslí můstek a záminku používám to, že se o Keltech ví, že se zdobili malbou na tělo nebo tetováním. Zmínky o tom, že některé keltské kmeny měly malovaná těla, najdeme u antických autorů – jen už nevíme, jestli se jednalo o malbu na kůži borytem barvířským, jinými pigmenty nebo jestli šlo o tetování. V archeologii nemáme přímé důkazy. Logicky, henna ani jagua se v keltských krajích historicky nepoužívaly, přeci jen, ani jedna z rostlin v Evropě nemá vhodné podmínky pro růst.
Ostatně, také ani nevíme, jaké motivy si Keltové na svá těla malovaly. Dnes lze vzory čerpat ze šperků Laténské kultury, Piktských kamenů, ale také ze starých irských rukopisů a podobně … a také z ikonografie, která vznikala v rámci skotského obrození v 19. století.
Vzhledem k tomu, že maluji od ruky, bez šablon, tak volím jednodušší motivy a jejich různé kombinace, jak zrovna vyplynou. Jsou to různé variace na uzly a spirály, zkouším stylizovat zvířata i rostliny. Občas někdo projeví i zájem o vzory z jiných oblastí (třeba vikingské nebo slovanské, ale také třeba o fantasy motivy) a mám radost, když se mi podaří vyjít vstříc.
Často přemýšlím nad tím, jak tvořit s respektem k výše uvedeným tradicím. Používat nástroje z jiných kultur je ošemetné, ale věřím, že pokud to člověk dělá s úctou, určitou vděčností za daný odkaz a vnímavostí k lidem i materiálům, tak výsledná práce může přinést radost a může vzniknout i něco nového, zajímavého. Mě osobně vždycky potěší, když vidím, že mé obrázky na kůži dělají lidem radost.
A pevně věřím, že hlavně o radosti zdobení hennou a jaguou je.
